Týna je mu blízká,
už se mu nestýská.
Křídou napsané na chodníku. Hezké.
Jsem v Orlických horách a pozoruji šeď mraků, deroucí se skrze stromoví. Někdy je život skoro lidský.
Pracuji pro jednoho člověka, který má pochopení pro moje nedostatky. Po večerech spolu sedáme před jeho ateliérem, pijeme čaj nebo víno a povídáme si. Tolik zkušeností v jednom člověku se nepotká často. Vznešenost stáří, moudrost pokolení. Říkal mi, že se v mládí často pral, dokonce jednou čelil obvinění za ublížení na zdraví, ale ničeho nelituje. Prý se jeho duch potřeboval zbavit nánosů tvrdé slupky, aby mohl tvořit.
A tvoří. Nejvznešenější skulptury, které jsem kdy viděla. Spojnice mezi tímto a světem minulosti. Unbelievable.
Cítím se osamělá, ale míň a míň. Až mě to děsí. Na samotu si člověk zvyká těžko, ale její nánosy ze sebe dostává mnohem hůř. Pomáhá mi Lou Reed, Johnny Cash a Chuck Ragan. Ruce mám popraskané od hlíny a tváře od slz.
Život je neidentifikovatelná linie v srdcích těch, kteří ho žijí.
36 den bez...
