Jen sedět a koukat do plamenů.
Uvnitř i vně je takové ticho.
Jen pár vloček.
....................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................PIKO
Jak hluboko chceš ještě sestoupit?
OdpovědětVymazatUbohá!
Neznám a nevím, ale věřil jsem Vám, T. Největší tma bývá před rozedněním, ale nikdo nemyslí na to, že ráno nemusí nastat.
OdpovědětVymazata bílá černá co tě zahubí...
OdpovědětVymazatDíky, že jste mi věřil Jaspisi. Svítání už asi nenastane.
OdpovědětVymazatNastane vždy, ale Vy jej nechcete vidět, T., ale to už přeci víte.. Smím se zeptat, zdali když malujete, činíte tak skutečně naplno, celou duší? Činíte aspoň něco nesebedestrukčního rázu naplno?
OdpovědětVymazatpamatuješ na ten kostel pod vodou? říkala jsi, že tam nebyl bůh. já nevím, kde je. ale ty jsi tam byla. pořád jsi to přece ty, můžeš to být ty. ten kříž si poneseš, nebo jej odhodíš.
OdpovědětVymazatMalování je pro mně útěkem. Od sebe do sebe...
OdpovědětVymazatTak to má být. Blahoslaveny nechť jsou útěky světu. Sobě. Musí však být plné a čisté.
OdpovědětVymazatSmím poradit? Utíkejte, T., co to jde. Co duše dá.
Oka, to nevadí, že nechápeš (nebo spíš nechceš pochopit). Není v možnostech člověka všechno pochopit, ale je v jeho možnostech nechtít vše pochopit. Bojuj, jak se dá, ale v první řadě nech být to svinstvo.
OdpovědětVymazatJá nejsem!
Dík za radu Davide.
OdpovědětVymazatUděláš líp, když se na mně jen vysereš, a nebudeš to rozmazávat.
Nech to být, Kristýno. Mně sere, že jsem tě v tom tenkrát nechal v přesvědčení, že jediná přirozenost je žádná přirozenost. Možná, že kdybych tenkrát zakročil, něco by se nestalo. To je asi moje chyba, protože žádná přirozenost je správná, ale to, co děláš ty není přirozené. Ale pokud předpokládáš, že když se rozhodneš učinit nějaký krok, a já ho zametu, mýlíš se. Umíš chodit, tak i zametej. A nezapomeň, čím dřív se zbavíš těch lidí, co máš okolo, tím dřív budeš v pohodě.
OdpovědětVymazat